Čtou v současnosti děti méně? Klesá čtenářská gramotnost? Tyto a podobné otázky si klade v dnešní době téměř každý a není snadné na ně jednoznačně odpovědět.
Je však evidentní, že mladší děti projevují o čtení větší zájem než ty starší.
Po nástupu do 1. třídy se školáci začínají učit písmenka, později slova a následně dokážou přečíst celé věty. Jsou ke čtení motivováni tedy zcela přirozeně, protože si chtějí svoji nově nabytou dovednost vyzkoušet.
Starší děti, zejména ty ve středním a vyšším školním věku, se o čtení přestávají zajímat kvůli nárůstu dalších zájmů.
Důležité je najít téma, které dítě zajímá, a nabídnout mu knihu, která ho osloví. Děti mohou mít rády například fantasy, sci-fi, detektivní příběhy, historické knihy, ale i knížky založené na skutečných příbězích.
U nejstarších dětí je to se čtením horší a neláká je z několika důvodů. Tím nejzásadnějším je konkurence s jinou zábavou. Nad knihou vítězí mobily se sociálními sítěmi, hraní her, seriály, hudba a kamarádi.
Všechno tohle je pro náctileté důležité a nemá smysl jim nic z toho zakazovat. Je však dobré stanovit si určité hranice a dospívajícím vysvětlit, co všechno jim může kniha nabídnout.
Srovnání čtenářství dětí před 50 lety a dnes není úplně jednoduché. Mezi hlavní faktory, které mohou ovlivňovat úroveň čtenářství dětí, patří technologický pokrok, změny ve vzdělávání a kulturní proměna. Tyto faktory se mohou mezi různými zeměmi samozřejmě lišit.
Před 50 lety nebyla elektronická zařízení tak rozšířená jako dnes. Navíc neexistovaly mobilní telefony. Děti měly méně zdrojů informací a zábavy a musely se spoléhat na knihy. To nám naznačuje, že děti tehdy mohly mít vyšší úroveň čtenářství než dnes.
Oproti tomu jsou v dnešní době k dispozici nejen knížky, ale děti mají navíc přístup k širokému spektru digitálních médií, jako jsou elektronické knihy, audioknihy a online zdroje. Tyto nové formy médií mohou pomoci zvýšit celkovou úroveň čtenářství.
Každopádně jisté je to, že oproti minulosti dnes opravdu nevídáme děti s knihou v ruce ani ve vlaku, ani na zastávce, ani v čekárně u lékaře.
A myslíte si, že jsem v posledních letech viděla ve škole děti, jak si čtou pod lavicí tak, jako to dělávali jejich rodiče..?